Kromě našich dvou velkých experimentů na zhutnění železné rudy a stavby dlouhého domu chceme provést řadu dalších pokusů a praktické činnosti. Tyto experimenty slouží na shromažďování údajů o spotřebě zdrojů v německé kultuře a mají nám přiblížit život Germánů.

Jak dělali Germáni oheň ?
Zápalky existují od počátku 19. století, zapalovač byl patentován na začátku 20. století. Germáni vyřešili rozdělávání ohně jinak. Jak víme z archeologických nálezů, byla ocel důležitou domácí položkou v germánských osadách. Budeme se zabývat rozděláním ohné pomocí kamenného křesadla, pazourku a ocelí s troudem a prozkoumáme, který z nich vytváří nejlepší jiskru.

Jaká byla spotřeba dříví v dlouhém domě ?
Germánské dlouhé domy měly jen jedno ohniště, které sloužilo zároveň na vaření a topení. Rozměr a způsob stavby dlouhého domu měl vliv na spotřebu paliva. Vytápění dlouhého domu se zásadně liši od topení našich moderních domů. Máme v úmyslu provést praktické pokusy se spotřebou dříví na ohniště v dlouhém domě.

Jak fungovalo opracování dřeva u Germánů ?
Dřevo je po celou dobu důležitým materiálem. Tomu nebylo ani v době Germanů jinak. Kromě budování různých dřevěných staveb jsou známé dřevěné předměty denní potřeby jako nábytek, nádobí, příbory a hračky. Z nástrojů byly v této době k dispozici sekera, poříz, hoblik, nůž a dláto. Jak potvrzují nálezy z germánských osad, exisovalo jednoduché mechanické zařízení na soustruhování dřevěných nádob. Budeme se zabývat základní technikou zpracování dřeva a zjistíme, které lesy jsou vhodné pro konkrétní účely a jaké možnosti byly při používání nástrojů v germánském období.

Jak Germáni vyráběli keramiku ?
Četné keramické nálezy svědčí o různých technikách  při výrobě germánské keramiky. V prvních dvou stoletích naší éry byly používány především ručně vyrobené nádoby, od 3. století se vyráběla keramika na hrnčiřském kruhu. Budeme se zabývat různými formami nádob a jejich funkcí, sami budeme vypalovat keramiku a zkoumat její použití.

Jak obhospodařovali Germáni pole ?
Při výzkumech germánských sídlišť byly nalezeny různé druhy obilí. Ječmen byl zřejmě základní rostlinnou stravou, podobně i oves, pšenice, žito a proso. Výnosy z extenzivního zemědělství nelze srovnávat s dneškem. Budeme se zabývat různými způsoby zemědělství v germánské době na experimentálních polích malých ploch, kde bude sklizeno obilí a následně zpracováváno.